Léto je v plném proudu, teploty zrovna příjemně klesly lehce pod 25°C, nejlepší čas vyrazit objevovat nová místa. Pokračujeme tam, kde jsme minulý rok přestali. Náš cíl je užít si cestu. Trasu máme naplánovanou jen sporadicky, podle bydlení, které jsme si den/dva předem zabukovali.
Dobrodošli!
Projíždíme nejdelším dálničním tunelem Slovinska, který vede skrz pohoří Karavanky. Sem se dostanete z Rakouska i bez dálniční známky. Za hranicemi na benzínce si Slovinskou známku už kupujeme, je to nejlepší cesta, jak se rychle a pohodlně dostat, kam potřebujeme. Ve Slovinsku se na několik dní zdržíme, takže se nám týdenní známka za 15 € vyplatí.
Míříme rovnou do hlavního města Lublaně. Po dopoledním výšlapu máme už pořádný hlad a tak mezi uličkami hledáme bistro Veganika. Menu nemají v angličtině a slovinské názvy nám už toho moc neříkají. Obsluha nicméně pomůže. Přes poledne mají vždy polévky a něco slaného k jídlu, jinak jsou jejich dominantou především dezerty. Polévku už nemají a tak si dáváme každý bagetu s domácím tempehem, který chutná opravdu výborně, pak ochutnáváme i jeden z dezertů. Posilněni jídlem jdeme na menší nákup surovin, protože budeme zase několik dní bydlet v apartmánu. Spar se nám osvědčil jako nejlepší obchod, kde najdete spoustu zajímavých veganských věcí, které u nás zatím nenajdete. Městu se dál už nevěnujeme, příroda nás tady ohromuje mnohem více.
Tady teď budeme chvíli "doma"
Bydlení máme opět v krasné přírodě, daleko od lidí a přesto vlastně blízko městu. Stojíme u krásné stavby, na dvorku jsou kočky a přátelsky nás vítá majitel. Hned se ptá, jaké máme plány a když vidí, že vlastně nic konkrétního ještě nevíme, radí nám, kam se podívat. Na mapě nám vyznačuje, jak výlety v okolí, tak doporučuje místa, která nejsou tolik turisticky navštěvovaná. Ukazuje pláž, která je zdarma i s parkováním a přidává dokonce i slevové kupóny na vstupy. Sám nás doprovází k našemu apartmánu a ukazuje, kde co najdeme a jak co funguje. Naše bydlení je sice menší, než to, ve kterém jsme byli posledně, ale je perfektně vybavené. Nechybí tu toustovač, konvičku na kávu, veškeré nádobí, mycí prostředky, ale i koření, olej, ocet a pár základních potravin, které se hodí například na snídani. Navíc, je tu nejpohodlnější postel a polštář ze všech dosavadních ubytování. Wifi funguje, takže máme všechno, co potřebujeme. Děláme si rychlou večeři, kterou si pak následně vychutnáváme na balkónu s krásným výhledem.
Ráno využíváme vybavení kuchyně, které doma nemáme a užíváme si vyloženě nedělní snídani. Na dnešní den hlásí teplé počasí a tak podle toho plánujeme program. Po chvilce jízdy autem se dostáváme k Parku vojenské historie v Pivce, parkování je zdarma, vstup pro dospělé 10 €. Muzeum je super moderní, skládá se z několika budov, expozice je rozsáhlá. U pokladny dostanete menšího tištěného průvodce v češtině, nejzajímavější je za mě rozhodně prohlídka s výkladem v ponorce. Naštěstí zůstanete na suchu. Dobré je zmínit, že ke vstupence do tohoto muzea dostanete další slevy na památky v okolí, kam se určitě vyplatí dál podívat.
Tip: Co je skvělé a baví mě do dnes je, že dítě se tady řekne otrok. Takže doporučuji pro rodiny s dětmi. Tady se neposlušná děcka naučí vše.
Slunce hřeje víc a víc a tak se přesouváme k pobřeží do přístavního města Koper. Za pár minut se dostáváme do úplně jiného prostředí, víc a víc to tady připomíná Itálii (která je vlastně skoro za rohem), architektura má typicky jižanský styl, město si drží svůj krásný historický střed s romantickými uličkami. Parkujeme na obřím parkovišti za tržnicí a míříme do restaurace Na Stopničkah. Je to první vegetariánsko-veganská restaurace, kterou na naší cestě navštěvujeme. Jako jedna z mála má ve městě otevřeno i přes celé odpoledne. Restaurace nabízí 3 jídla denně. Pokud si nedokážete vybrat a chcete toho ochutnat co nejvíce, je tu možnost namixovat si všechno na jeden talíř. Obsluha je sympatická, milá, veganská nabídka je široká. Dostáváme automaticky vodu. Dáváme si každý polévku a mix jídel na talíř. Jídlo je zase úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí, možnost kombinace jídel nás baví. Oba dva jsme se najedli za 13 €, což je zatím v poměru množství/kvalita/cena nejlepší ze všech.
Teď to chce něco sladkého, že?
Kousek odtud, směrem k přístavu je zmrzlinárna KEKEC, která má hned několik variant veganské zmrzliny. Prodavač se ptá, odkud jsme a když se dozvídá, že z Čech, zdraví nás "Ahoj!'. Víc toho neumí, ale to nám vůbec nevadí. Bez dlouhého rozmýšlení si vybírám zmrzlinu BOUNTY, která opravdu chutná přesně tak, jako ta tyčinka... Vlastně lépe. Sedíme chvilku na molu, kocháme se mořem, vítr mi fouká kapky zmrzliny na oblečení, je to krásné.
Pomalu se procházíme po pobřeží, směrem do města.
Když budete sledovat nejvyšší věž, která se tyčí nad městem, dostanete se na krásné historické náměstí Titov trg, kde stojí hned několik významných památek. Za zmínku stojí například Prétorský palác, Lodžie a již zmíněná věž kostela, kam jsme vyšplhali i my. Ten výhled odtud je kouzelný.
Pokud se vydáte směrem z náměstí Čevljarskou ulicí, narazíte na cukrárnu Dehar, kterou jsme náhodou objevili, ta totiž nabízí další varianty veganské zmrzliny. Hned u ní je například i prodejna LUSH.
Využíváme krásného počasí a toho, že jsme u moře a přesouváme se na pláž, v místě s krásným názvem Lazaret/Lazzaretto, kterou nám včera poradil majitel apartmánů. Od Koperu je to přesně směrem na jih, přímo na hranicích s Itálií. Zaparkovat můžete přímo tam. Pláž je písčitá, jen my jsme vlezli přímo do jediného úseku, kde byly kameny. Šťastlivci.
Moře je tu dlouho mělké a teplejší, vlny snad žádné, takže ideální i třeba pro rodiny s otroky (jak již známe, znamená s dětmi).
Tímto bych dnešní den zakončila. Večer jsme si udělali večeři inspirovanou dnešním přímořským prostředím a zkusili veganské "rybí" prsty ze Sparu. Musím říct, že se mi zdají dost k nerozeznání od originálu, který jsem nejedla roky a roky.
A nebojte, se Slovinskem se ještě neloučíme.
Comments